|
|
The Roles of Foreign Fighters in Insurgencies: A Typology
Klein, Gabriel ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Laryš, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem zahraničních bojovníků, kteří jsou primárně reprezentováni současnými džihádisty. Autor zkoumá nedostatečně probádaný problém účasti džihádistických zahraničních bojovníků v povstáních ve vztahu k jejím rolím a aktivitám v oblastech konfliktů. Autor nejdříve shrnuje dostupnou akademickou literaturu týkající se konceptu zahraničních bojovníků se zaměřením na klíčové definice. Následně je analyzována akademická literatura věnující se sedmi nejvýznamnějším případům mobilizací džihádistických zahraničních bojovníků, Afghánistán (1980-1992), Bosna (1992-1995), Somálsko (1993- současnost), Čečensko (1994-2009), Afghánistán (2001-současnost), Irák (2003-současnost) a Sýrie (2011-současnost), s cílem najít podobnosti a rozdíly v rolích a aktivitách těchto aktérů. Autor pak představuje pět rozdílných typů džihádistických zahraničních bojovníků: 1) vojenští a ideologičtí vůdci, velitelé; 2) pěšáci; 3) sebevražední útočníci; 4) podpůrný personál; a 5) džihádistické nevěsty a manželky. Jednotlivé typy jsou charakterizovány a podloženy empirickými důkazy ze sedmy výše uvedených případů mobilizací džihádistických zahraničních bojovníků. Klíčová slova džihádismus, povstání, role, typologie, zahraniční bojovníci Název práce Role zahraničních bojovníků v povstáních: typologie
|
|
|
Central Asian Foreign Fighters in Syria
Nováková, Sabina ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o fenoménu středoasijských zahraničních bojovníků v Sýrii v období let 2011 až 2017. Analyzuje jejich radikalizaci, rekrutaci a cestu na bojiště. Zvláštní důraz klade na sledování reakce jejich domovských států, včetně deradikalizačních a protiradikalizačních prvků. Práce ukázala, že neexistuje žádný jednotný faktor vysvětlující radikalizaci středoasijských bojovníků; stejně tak nelze vytvořit žádný typický profil středoasijského bojovníka. Z dostupných dat vyplývá, že radikalizace a rekrutace probíhá nejčastěji na území Ruské federace. Analýza tras dále ukázala, že většina středoasijských zahraničních bojovníků přicestovala do Sýrie buď nepřímo přes několik zemí (opět nejčastěji Rusko), nebo přímo ze své země původu, a následně překročila hranici z Turecka. Práce dochází k závěru, že všech pět států Střední Asie přijímalo opatření, jimiž reagovaly na vnímanou bezpečnostní hrozbu spojenou s návratem zahraničních bojovníků. Tvrdý, restriktivní a represivní přístup převažoval napříč celým regionem.
|
|
|
Sekuritizace migrace v České Republice
Lukašík, Petr ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Špelda, Petr (oponent)
Práce se věnuje fenoménu zahraničních bojovníků v České republice. Dle práce se v případě zahraničních bojovníků jedná o specifický druh migrantů, kteří, ať již krátkodobě nebo se záměrem k trvalé relokaci, cestují do konfliktních oblastí. Někteří později migrují také zpět do země původu. Práce se zahraničními bojovníky v České republice zaobírá s dvěma cíli. Prvním cílem je zjistit potenciální poptávku pro případnou sekuritizaci zahraničních bojovníků v prostředí České republiky na straně české společnosti. Za tímto účelem je práce orámována teorií sekuritizace. Druhým cílem textu je přiblížení fenoménu zahraničních bojovníků jak v obecné rovině, tak v podobě lokání. Text tedy nejprve analyzuje odbornou literaturu co do definičních znaků, počtu bojovníků, odhadu hrozby i nastavených protiopatření. Následně je prostor věnován zahraničním bojovníkům původem z České republiky. Za účelem zisku informací potřebných pro naplnění obou cílů práce pak bylo spuštěno dotazníkové šetření. Zjištěná data naznačují, že zájem o sekuritizaci zahraničních bojovníků na území České republiky není. Rozdílů mezi zahraničními bojovníky v obecné rovině a v České republice také mnoho není, rozlišovacím znakem může orientace na konflikt na Ukrajině nežli na Blízkém východě.
|
|
|
The Russian Approach to the Process of Dissengagement of the Foreign Fighters
Vargová, Martina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ludvík, Zdeněk (oponent)
Diplomová práca Prístup Ruskej federácie k procesu disengagementu vracajúcich sa zahraničných bojovníkov sa zaoberá problematikou ukončenia členstva a participácie občanov na aktivitách teroristických skupín za hranicami domovského štátu v kontexte Ruskej federácie. Cieľom práce je vyplniť prázdny priestor na poli výskumu, ktorý doposiaľ prehliadal ruský prístup. Práca vychádza z teoretických poznatkov doterajšieho výskumu procesu disengagementu, ktoré prenáša na úroveň štátu. Prístup Ruskej federácie k procesu disengagementu je analyzovaný v rámci kategórií tvrdých a mäkkých opatrení, ktoré Ruská federácia implementuje vo vzťahu k disengagementu zahraničných bojovníkov z územia Sýrie a Iraku, ktorých domovom je primárne problematický región severného Kaukazu. Na základe vyváženosti opatrení je hodnotená komplexnosť ruského prístupu. Prístup Ruskej federácie k procesu disengagementu zahraničných bojovníkov sa líši na federálnej i na regionálnej úrovni. Na federálnej úrovni je ruský prístup založený na výhradne tvrdých opatreniach štátu a nedobrovoľnom disengagemente vracajúcich sa zahraničných bojovníkov. Na regionálnej úrovni Čečenska, Severného Osetska, Stavropolského kraja a Karačajska-Čerkeska dochádza v praxi k výhradnej implementácii tvrdých opatrení. Dagestan, Ingušsko a Kabardsko- Balkarsko...
|
|
|
Terorismus z pohledu veřejné politiky
Batko, Martin ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Knobloch, František (oponent)
Oblastí zájmu práce je boj proti terorismu na úrovni Evropské unie. Práce si pak klade za cíl analyzovat, jak efektivní jsou orgány EU v boji proti terorismu, tedy Europol, Eurojust a Protiteroristický koordinátor. V první části je pozornost věnována problematice samotného terorismu, za pomoci srovnácací analýzy a analýzy dat jsou diskutovány možné příčiny vzniku terorismu, jaké jsou faktory vedoucí dané osoby k radikalizaci a jaký je profil teroristy v Evropě. Další část se již věnuje samotné efektivitě hlavních orgánů EU v boji proti terorismu a následně bezpečnostní hrozbě spojené s problematikou zahraničních bojovníků, která se v agendě EU v boji proti terorismu stala prioritní oblastí. Tato část byla take zpracována na základě empirického výzkumu, a to polostadardizovanými rozhoory s experty v této oblasti. Bylo vyzkoumáno, že orgány EU v boji proti terorismu mají hned několik slabin a existuje hned několik limitů v jejich boji proti terorismu. Naopak v rámci opatření proti zahraničním bojovníkům se EU podařilo přijmout hned několik adresných a konkrétníchh opatření.
|
|
|
Processes of Radicalisation: Foreign Fighters from Western Europe Who Fought for Islamic State
Truchlá, Jana ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Nocheva, Nikolena Hristova (oponent)
Uvědomění si, že hrozba terorismu již není jen jakousi vzdálenou záležitostí Blízkého východu, ale v podstatě se dá považovat za riziko pramenící z radikalizačního potenciálu lidí žijících přímo v Evropě, znepokojilo veřejnost a následně vyvolalo zvýšený zájem o výzkum zaměřující se na extremistickou radikalizaci. Teroristické útoky z 11. září nebo útoky v Londýně či Madridu vedly ke zvýšení mediální pozornosti fenoménu radikalizace, jenž se primárně týká mladých evropských muslimů. Na začátku nového tisíciletí představovala hrozba terorismu jednu z nejnaléhavějších bezpečnostních výzev, ať už pro politiky nebo vědce. Akademický a politický zájem o výzkum faktorů zvyšujících riziko radikalizace vedl k mnohým pokusům a snahám o pochopení a správné definování radikalizace. Klíčové bylo nastínit modely či schémata, na základě kterých bude s největší pravděpodobností probíhat radikalizační proces. Ve své diplomové práci stavím na předchozím odborném výzkumu, přičemž se zaměřuji na vliv a dopad faktorů přispívajících k násilné radikalizaci, jako jsou lokální či globální džihádistické sítě, nespokojenost se současnou realitou, morální rozhořčení, vliv rodinných členů a individuální rysy jedinců včetně potenciální kriminální minulosti. Vliv těchto faktorů jsem zkoumala v případových studiích tří...
|
|
|
Zahraniční bojovníci a výzvy spojené s jejich trestně právním postihem
Richterová, Anna ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent) ; Ditrichová, Petra (oponent)
Zahraniční bojovníci a výzvy spojené s jejich trestně právním postihem JUDr. Anna Richterová Předkládaná disertační práce je zaměřena na fenomén zahraničních bojovníků. Téma, které se v posledních letech objevuje nejen na předních stránkách novin, ale je hlavně častým předmětem právních diskusí i nové legislativy. Hlavním důvodem je propojenost tohoto jevu s terorismem. Cílem této práce je komplexní zmapování a vyjasnění otázek, kdo jsou zahraniční bojovníci, jaké je jejich postavení v rámci mezinárodního práva a jaké jsou možnosti jejich případného trestně právního postihu. V obecné části tato práce představuje koncept zahraničních bojovníků a zahraničních teroristických bojovníků. Tato část nabízí historický i novodobý pohled na účast osob v ozbrojených konfliktech v zahraničí, ukazuje úsilí po definování zahraničních bojovníků a vysvětluje, proč jev zahraničního bojování není nový, stejně tak jako opatření přijímána ve vztahu k nim. Nastiňuje se zde motivace lidí pro odchod a bojování ve vzdálených částech světa. Podrobně jsou dále rozebrána legislativní opatření týkající se zahraničních teroristických bojovníků na univerzální a regionální úrovni. Rovněž je sledována i letitá snaha o zavedení všeobecné definice terorismu. Lidská práva a jejich případné porušování v souvislosti s terorismem je...
|
|
|
Evropská unie a problematika mezinárodního terorismu
Pastyříková, Jolana
Hlavním cílem diplomové práce je analýza problematiky současného mezinárodního terorismu v EU. V první části se práce zabývá teoretickým vymezením terorismu, který je pro pochopení celé práce nezbytný. Druhá část se soustředí na vývoj protiteroristické politiky EU a přijatá opatření v boji proti terorismu. Konec této části je zaměřen na spolupráci EU a USA, která je po útocích 11. září 2001 zcela logická. Poslední část nám nabídne pohled na současný mezinárodní terorismus v EU a hrozby s nimi spojené. Následně budou tyto hrozby analyzovány a doplněny o jejich možná řešení.
|
|
|
Trestněprávní aspekty zapojení osob do zahraničních ozbrojených entit
Klímová, Petra ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Rigorózní práce se optikou trestního práva zabývá problematikou osob, které se z nejrůznějších příčin zapojují do zahraničních ozbrojených entit, aniž by k území, v němž probíhá ozbrojený konflikt, měly bezprostředně blízký vztah. S ohledem na aktuální bezpečnostní situaci se tato práce ve svých celkem 7 kapitolách soustředí především na fenomén "zahraničních bojovníků" a zahraničních teroristických bojovníků, přičemž oba tyto pojmy jsou v úvodu této práce vymezeny a odlišeny, a to i ve vztahu k dalším kategoriím osob souvisejících s tématem této práce. Tyto skupiny osob představují značné bezpečnostní riziko, ať již pro zemi svého původu, kam se tyto osoby po svém působení v cizině zpravidla vracejí, či pro zemi, v němž ozbrojený konflikt probíhá, a k jehož eskalaci či prodlužování mohou dále přispívat. Z důvodu zvyšujícího se počtu těchto osob je v poslední době na tuto problematiku zaměřena pozornost mezinárodního i regionálního (evropského) společenství, která v oblasti trestněprávního boje proti terorismu vyústila ve vznik několika významných právních dokumentů, jejichž podrobnému rozboru se tato práce věnuje. Zvýšený zájem o tuto oblast se odráží i ve vnitrostátním trestním právu, a to jak prostřednictvím již provedených novel trestního zákoníku, tak v rámci diskuzí, které se v současné době...
|
|
|
Radicalization in Prison: Approaching the Issue
Dotlačil, Filip ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
V posledních letech se na evropské půdě odehrála řada teroristických útoků. Některé z nich spáchali džihadisté, kteří se radikalizovali ve věznicích. Problém, kterým se vědci již zabývají, se tak dostal do povědomí politiků a bezpečnostních expertů. Kombinace islámské propagandy s vězeňským prostředím, kde se jedinci stávají snazším cílem pro radikalizaci a jsou ve styku s odsouzenými zahraničními bojovníky, tvoří nebezpečnou směs, která může vytvářet nové násilné extremisty. Cílem této práce je popsat, jakým způsobem se s tímto problémem vypořádává Německo, a napojit jeho přístup na existující modely radikalizace a koncepty vězeňských režimů. Vzhledem k spolkovému uspořádání Německa se tento popis zakládá na analýze tří různých úrovní: institucionální rámcová analýza německého systému (makro); komparace státních projektů jednotlivých států (meso); a případová studie praktického přístupu vybrané spolkové země (micro). Práce došla k závěru, že německá strategie je silně decentralizována, ještě není ve finální podobě, opírá se o koncept dynamické bezpečnosti a přistupuje k problému z holistické perspektivy, zapojuje také nestátní aktéry i další oblasti radikalizace.
|
host ::
RSS.